Je 3D skenování opravdu takový krok kupředu? Porovnejme plusy a mínusy současných metod zaměřování interiérů. V úvahu připadá ruční měření laserovým pásmem, klasický geodetický postup totální stanici, skenování ze stativu (terestrické) a skenování mobilní z ruky.
Tento způsob měření je už desetiletí používaným postupem. Největší výhodou je obvyklá skutečnost, že si měří sám projektant. Ten si stavbu dobře prohlédne a už při měření se soustředí na věci, které se týkají chystaného projektu. Je si vědom přesnosti (nebo spíš nepřesnosti) měření a zjednodušuje zaměření na nejnutnější prvky pro konkrétní projekt. Nevýhodou je nevelká celková přesnost zaměření a nutnost nového měření při rozšíření požadavků nebo opomenutí. Tímto postupem nelze úplně spoléhat na přesnost návaznosti prostorů nad stropy nebo za zdmi.
Toto měření na stativu v každé místnosti je další možností zaměření interiérů. Propojení polygonem a vyrovnání geodetickými výpočty přináší velkou přesnost zaměření. Toto měření i zpracování je však velmi pracné a trvá poměrně dlouho. Výsledkem je přesný obraz celé stavby ve všech souvislostech, ale s nižším množstvím detailů, protože měřič už na stavbě zjednodušuje prostor. Návaznost pater je daná přesností geodetického výpočtu a je velmi spolehlivá.
Tento způsob zaměření je také již téměř běžně využívaným postupem. Lze tak získat mračno s nízkým šumem, velkou přesností a lze skenovat na dlouhé vzdálenosti. To se hodí například při skenu fasády nebo střechy. Někdy může být výhodou i to, že mračno bodů je barevné. Nevýhodou je, že stativ je potřeba stavět v každé místnosti (velký sál i malé WC), a když je místnost vybavená nábytkem, tak se staví i na několika místech. To prodlužuje dobu skenování a vyžaduje někdy komplikovaný kancelářský výpočet poloh stativu. Výsledkem je ale výborná kvalita mračna, někdy možná až zbytečně perfektní a pracná. A velký objem získaných dat.
Tento způsob skenování interiéru je zcela jistě nejrychlejším postupem. Objekt velikosti běžného rodinného domu je zaměřen do hodiny a další hodinu zabere fotografování a měření kontrolních délek. Umožní nejrychleji a nejlépe podat složité prostory, například krovy. Další výhodou je možnost skenovat malé a těsné prostory, podhledy a dvojité podlahy, přístupné pouze několika otvory. Výsledkem je homogenní 3D mračno bodů, které lze po rozřezání na pláty použít jako podklad pro 2D výkresy. Nevýhodou se může jevit šum cca 3 cm (= na ploše jsou body v rozsahu plus mínus 1,5 cm od skutečné roviny), ten však lze při kreslení poměrně přesně vyhladit. Při průchodu úzkými místy může výpočetní algoritmus dělat chyby, ty ale lze eliminovat pečlivým postupem při vlastním skenování nebo později v kanceláři opravou „ujeté“ části mračna.
Každá metoda má své optimální použití. Záleží na velikosti objektu, jeho vnitřní složitosti, výškových úrovních, klenbách, pravoúhlosti. Je potřeba mít zaměřené vše? Využije se barevné mračno bodů s milimetrovou přesností? Je tlak na rychlé získání zaměření? Je objekt vyklizený nebo je potřeba měřit mezi lidmi za běžného provozu? To jsou otázky, které by si měl zadavatel promyslet před zvolením metody měření.
Výhody | Nevýhody | |
Měření laserovým pásmem s tužkou a blokem |
|
|
Klasické geodetické měření provedené totální stanici |
|
|
Skenování skenerem na stativu (terestrickým) |
|
|
Skenování mobilním skenerem z ruky |
|
|
Před měsícem kolega projektant zaměřoval venkovské stavení – bývalou pilu. Dělal to běžným způsobem s laserovým pásmem, tužkou a blokem. Potom investor ještě nechal dům naskenovat a neřekl, že už zaměření má. Ideální příležitost obě zaměření porovnat. Porovnání je vidět v připojených snímcích – černě je vektorová kresba projektanta vzniklá ze zaměření laserovým pásmem, barevně…
Mobilní skener umístěný na teleskopické tyči lze pěkně použít pro zaměření stavu historických krovů. Skener se dostane i do obtížně přístupných horních částí krovu a přinese věrný obraz stavu konstrukce, a to včetně deformací. Nevadí přitom obvyklé pavučiny stínící laserový paprsek ani nižší přesnost skenu (3 cm šum na povrchu). Porovnali jsme zaměření krovu, které…
V jednom z předchozích článků Porovnání přesnosti zaměření stavby a interiéru různými metodami jsem rozebíral jednotlivé výhody a nevýhody moderních i klasických postupů při zaměřování staveb a interiérů. Dnešním textem na toto téma ještě navážu a možná v budoucnu vznikne i celý seriál těchto blogově laděných článků. Tato problematika je totiž nesmírně fascinující a málokdo…
Ono to z ručního měření délek při pečlivém provedení docela sedí – jen se nepozná, kde jsou možná kritická místa. Na obrázcích je výsledek jedné naší zkoušky – kolega projektant zaměřil krov kostela klasicky laserovým pásmem a výsledek vypadal velmi pěkně. Po čase jsme se do stejného krovu dostali i s ručním scannerem a zaměřili…
Od listopadu 2020 můžeme využívat moderní statický skener Trimble, který umožní dělat barevná a velmi přesná mračna bodů. Je neuvěřitelné, jak rychle se skenovací technika v posledních letech vyvíjí a jak pohodlnou práci v terénu i při zpracování nové skenery nabízejí. S kombinací dvou moderních statických (terestrických) skenerů Trimble a osvědčeného ručního skeneru Geoslam můžeme…
Po mnoha „klasických“ skenech budov jsme byli poptáni, zda bychom zvládli spárořez. Slyšeli jsme to slovo poprvé, ale o to větší výzva to byla. Spárořez je obkladačský plán, zákres jednotlivých dílů dlažby nebo obkladu a jejich vzájemné polohy. Velikost spár je přitom v milimetrech, dílů je mnoho a leží třeba i vysoko nad zemí. Zkoumali…