Porovnání přesnosti klasického zaměření stavby a 3D skenování – příklad na venkovském stavení

Porovnání přesnosti klasického zaměření stavby a 3D skenování – příklad na venkovském stavení

Před měsícem kolega projektant zaměřoval venkovské stavení – bývalou pilu. Dělal to běžným způsobem s laserovým pásmem, tužkou a blokem. Potom investor ještě nechal dům naskenovat a neřekl, že už zaměření má. Ideální příležitost obě zaměření porovnat.

Porovnání je vidět v připojených snímcích – černě je vektorová kresba projektanta vzniklá ze zaměření laserovým pásmem, barevně je řez mračnem naskenovaných bodů. Výsledek potvrzuje již dříve řečené, totiž že projektant vycházející z předpokladu pravoúhlosti místností se odchyluje od skutečnosti v „křivých“místech. Ta se ve starých domech vyskytují poměrně často, ovšem ne vždy to projektu vadí. Investor s projektantem by měli zvážit, jak moc přesný má být podklad pro projekt.

Typické situace jsou v přiložených snímcích. Měření v terénu trvalo projektantovi jeden prý opravdu dlouhý den, skenování mobilním  trvalo tři hodiny a to včetně druhého skenu okolního terénu s příjezdem, potokem a rybníčkem. Zakreslení 2D situace pak trvá při obou postupech přibližně stejně dlouho.

 

Zrekapitulujme si ještě obecné výhody a nevýhody těchto dvou druhů měření:

Výhody Nevýhody

Měření laserovým pásmem s tužkou a blokem

  • měří sám projektant
  • umožňuje zjednodušit zaměření na nejnutnější prvky pro konkrétní projekt
  • malá celková přesnost zaměření
  • nutnost nového měření při rozšíření požadavků nebo opomenutí

Skenování mobilním skenerem z ruky

  • ze všech metod je nejrychlejším způsobem zaměření
  • možnost skenovat malé a těsné prostory, podhledy a dvojité podlahy
  • šum cca 3 cm (= na ploše jsou body v rozsahu plus mínus 1,5 cm od skutečné roviny)
  • při průchodu úzkými místy může výpočetní algoritmus dělat chyby
Zpět