V minulém článku Porovnání přesnosti zaměření stavby a interiéru různými metodami jsem rozebíral jednotlivé výhody a nevýhody moderních i klasických postupů při zaměřování staveb a interiérů. Dnešním textem na toto téma ještě navážu a možná v budoucnu vznikne i celý seriál těchto blogově laděných článků. Tato problematika je totiž nesmírně fascinující a málokdo se jí věnuje.
Občas mi volají zákazníci nadšeni novými technologiemi a chtějí něco zajímavého oskenovat. Je těžké jim to vymlouvat, obzvlášť, když vás moderno láká také. Ale bohužel je to někdy potřeba.
Třeba myšlenka „naskenovat zdobné prvky secesní fasády, vytisknout si je na 3D tiskárně a pak je předpřipravené umístit na fasádu“ vypadá úžasně. A je úžasná! Jenže technologie roku 2020 ještě není tak daleko.
Na proklamované schopnosti nabízených ručních skenovacích přístrojů se při tomto druhu prací nedá vždy úplně spolehnout. Udržet přesnost ručního skeneru je tak trochu nejistá alchymie. Musíme počítat i se šumem dat z ručního skeneru – náš ověřený skener má šum cca 3 cm. Ani skenování fasády ze stativu umístěného na zemi není úplně jednoduché, protože s větší vzdáleností klesá přesnost skenu. A hlavně – není vidět horní části prvků a části plastických prvků na straně odvrácené od skeneru. Nepomůže plošina ani lešení, protože statický skener potřebuje pro udržení přesnosti stát na něčem pevném, co se ani nechvěje.
Zdobné prvky fasády je potom potřeba „domodelovat ručně“ na počítači v kanceláři. Není tedy rychlejší a levnější si dvoumetrem změřit základní rozměry a udělat celý model pro tiskárnu rovnou v počítači? Zdá se, že by to tak mohlo být…
Zpět