Co když porovnáme zaměření laserovým pásmem a skenování?

Ono to z ručního měření délek při pečlivém provedení docela sedí – jen se nepozná, kde jsou možná kritická místa. Na obrázcích je výsledek jedné naší zkoušky – kolega projektant zaměřil krov kostela klasicky laserovým pásmem a výsledek vypadal velmi pěkně. Po čase jsme se do stejného krovu dostali i s ručním scannerem a zaměřili jsme ho podruhé. Rozdíly jsou viditelné na obrázcích – vínovou barvou je původní laserové zaměření a šedě je scan.

Je patrné, že měřením jednotlivých délek nelze ani při veškeré snaze zachytit drobné nepravidelnosti, průhyby a posuny, které mohou signalizovat výjimečná místa konstrukce. Odborníci pak z takových nepravidelností poznají historii objektu nebo místa bývalých (a i budoucích :)) havárií. Scan jim poskytne dostatek přesných podkladů ve všech místech konstrukce. V tom je nenahraditelný ruční scanner, který lze na teleskopické tyči vyzvednout i do jinak těžko přístupných míst a skenovat s ním všechny strany trámů a všechny kouty.

Při kancelářském zpracování pak lze naskenované mračno bodů nařezat na 2D pláty a poskytnout například projektantům 2D zákres tak, jak jsou na to zvyklí z tradičních měřických postupů.

Tuto metodu lze využít i v nových stavbách pro porovnání skutečného provedení a projektu – hned je vidět i centimetrové odchylky, které mohou být důležité pro montáž technologie do postavených nebo opravených prostorů.

Porovnání zeleného projektu a fialového skutečného stavu v průmyslové hale:

Mohlo by Vás dále zajímat:

Další aktuality →