Mračno bodů nebo 3D vektorizovaný podklad? Vektorizovaný podklad je samozřejmě lepší, ale je velmi pracné ho vytvořit. Obzvlášť v prostorách komplikovanějšího tvaru. Vektor je menší, lépe se s ním dělá, lze ho snadno modifikovat, lze nad ním stavět informační model stavby – projekt BIM.
Je to vlastně jako ve 2D – malý dokument ve Wordu (tedy „vektor“) vytisknu a naskenuji ho, čímž dostanu shluky barevných teček. Tento naskenovaný soubor JPG/PDF je datově větší, ale vypadá úplně stejně jako DOC z Wordu. Jen se s ním pracuje úplně jinak. Třeba opravit ve skenovaném JPG písmeno je docela náročný úkol. Jde to, ale té práce s tím! Prostě se skeny je to náročnější než s vektorem, pokud nechceme pouze koukat, měřit a porovnávat.
Ze skeneru dostaneme 3D mračno, usazené (registrované), třeba i pročištěné od duchů a zbavené duplicitních bodů do nějaké jednotné vzdálenosti. Co s tím dál? Můžeme ho v něčem otevřít (třeba free CloudCompare), ať zjistíme, jak by nám to vyhovovalo. LAS nebo e57 jsou jedny z běžných formátů. Mračno by se dalo ředit (ředěné na body po 2 mm je poměrně husté a přesné, 5 mm je nejčastější pro interiéry). Ředěním se zmenší množství bodů, zmizí část šumu, ale začnou se zakulacovat ostré hrany a kouty. Musí se vždy hledat nějaké kompromisní ředění.
Mračno je samozřejmě 3D, je z podstaty věci poměrně veliké a pro práci s ním potřebujete větší výkon i více paměti počítače, větší disky, lepší grafickou kartu. Také SW, který umožní bez zdržování dělat to, co potřebujeme. Dělat přímo do mračna projekty, třeba usazovat stroje výrobní linky, chce navíc dost zkušeností (krom skvělého HW+SW).
Proto se bodová mračna používají spíš pro kontrolu skutečného stavu oproti (3D) projektu. Tam je hned vidět, co s projektem sedí a co ne. Nebo pro vizualizaci okolí projektovaného objektu, měření vzdáleností a podobně.
Naši zákazníci, kteří chtějí mračno, z mračna řežou tenké pláty a z nich dělají vektorovou 2D kresbu. Potom, pokud je to potřeba, z 2D vytahují vektorové 3D. Tím využívají své pracovní postupy používané dříve. A záleží zde i na maximální, pro daný účel ještě dostatečné, odchylce vektorového modelu a mračna. Nižší odchylka = samozřejmě vyšší pracnost a cena. Přímou a přesnou 3D vektorizaci vidím jako pěkný, ale pro obvyklou projekci příliš náročný postup.
Většina našich zákazníků chce pouze 2D vektorizaci, běžné stavařské výkresy (dispozice, řezy, pohledy) v DWG/DGN. Do toho buď přímo projektují, nebo si nad 2D vytahují 3D v přesnosti potřebné pro zrovna řešený projekt. S vědomím, že ne všechny stěny jsou rovné a svislé, že klenba je potíž, že modelovat cokoliv šikmého je pracné.
A ještě jednu souvislost je potřeba vzít v úvahu. Čím podrobnější mám data zobrazující skutečnost, tím rychleji stárnou. Není úplně efektivní „naskenovat všechno, ať to mám v počítači napořád“. Terén i interiéry se nenápadně ale stále mění. Je ekonomičtější skenovat vždy jen tu část, kterou budu potřebovat zrovna teď.
V jednom z předchozích článků Porovnání přesnosti zaměření stavby a interiéru různými metodami jsem rozebíral jednotlivé výhody a nevýhody moderních i klasických postupů při zaměřování staveb a interiérů. Dnešním textem na toto téma ještě navážu a možná v budoucnu vznikne i celý seriál těchto blogově laděných článků. Tato problematika je totiž nesmírně fascinující a málokdo…
Před měsícem kolega projektant zaměřoval venkovské stavení – bývalou pilu. Dělal to běžným způsobem s laserovým pásmem, tužkou a blokem. Potom investor ještě nechal dům naskenovat a neřekl, že už zaměření má. Ideální příležitost obě zaměření porovnat. Porovnání je vidět v připojených snímcích – černě je vektorová kresba projektanta vzniklá ze zaměření laserovým pásmem, barevně…
Máme pro vás další zajímavou zkušenost z praxe 3D skenování. Při projektování objektu ubytovacího domu do zaměření vzniklého před několika lety měl projektant pochybnosti o přesnosti výšek v tenkrát geodeticky zaměřeném podkladu. Budova byla výškově složitá a na výškách záleželo. Jak se 3D skenování osvědčilo v této situaci? Celý objekt jsme za provozu během hodiny…
Ono to z ručního měření délek při pečlivém provedení docela sedí – jen se nepozná, kde jsou možná kritická místa. Na obrázcích je výsledek jedné naší zkoušky – kolega projektant zaměřil krov kostela klasicky laserovým pásmem a výsledek vypadal velmi pěkně. Po čase jsme se do stejného krovu dostali i s ručním scannerem a zaměřili…
Po mnoha „klasických“ skenech budov jsme byli poptáni, zda bychom zvládli spárořez. Slyšeli jsme to slovo poprvé, ale o to větší výzva to byla. Spárořez je obkladačský plán, zákres jednotlivých dílů dlažby nebo obkladu a jejich vzájemné polohy. Velikost spár je přitom v milimetrech, dílů je mnoho a leží třeba i vysoko nad zemí. Zkoumali…
Poslední dobou děláme hodně nabídek a je mnoho takových, kdy zákazník ani neodpoví ano–ne. Je to kvůli ceně, která v jeho očích překročila jakousi kritickou hranici? Možná. Ovšem nejde dělat zázraky a i geodetické zaměření na základě 3D skenování něco stojí. Spolehlivý automat neexistuje. Zpracování 2D výkresu trvá dobu závislou na složitosti objektu, požadavcích objednatele…
