Snad každé město si udržuje svou technickou mapu jejíž součástí je geodeticky zaměřená uliční čára. Zaměření uliční čáry se sbírá po desetiletí, původní kresba se rozšiřuje a nahrazuje se v místech nových staveb aktuálním stavem. Uliční čára pak vypadá kompletně a homogenně.
Je to tak opravdu? Nejsou v mapě zabetonované staré hříchy geodetů z dob před příchodem metod GPS a RTK? Co když geodet při novém měření neodhalil, že vyměněný sloup byl usazen o půl metru vedle starého a v mapě zůstal sloup původní? Nerozpoznal, že obrubník v křižovatce už má jiné zakřivení než je v 15 let starém zákresu mapy? Že dopravní značka už je mírně jinde, že mladý stromek uschl a kousek vedle vysadili nový?
Kontrolu lze provést pomocí ručního mobilního skeneru velmi rychle. Prostě se se skenerem v ruce projde ulice po jedné straně tam a po druhé straně zpátky. Kilometr ulice za 30-40 minut. Obsluha skeneru může zajít i do zákoutí, kam ze silnice není vidět, a zachytit opravdu přesný současný stav třeba za zaparkovanými auty nebo pod mostem.
To skener na autě nedokáže… Navíc ručním skenerem lze ekonomicky zkontrolovat i krátké úseky, ve kterých je potřeba rychle ověřit kvalitu existujícího zaměření. V souvislosti se vznikající DTM ČR je dobré připomenout, že kontrola není použitelná pouze pro existující 2D mapy, ale může být využita i pro ověření konsolidovaných 3D map v JVF.
Máme pro vás další zajímavou zkušenost z praxe 3D skenování. Při projektování objektu ubytovacího domu do zaměření vzniklého před několika lety měl projektant pochybnosti o přesnosti výšek v tenkrát geodeticky zaměřeném podkladu. Budova byla výškově složitá a na výškách záleželo. Jak se 3D skenování osvědčilo v této situaci? Celý objekt jsme za provozu během hodiny…
Po mnoha „klasických“ skenech budov jsme byli poptáni, zda bychom zvládli spárořez. Slyšeli jsme to slovo poprvé, ale o to větší výzva to byla. Spárořez je obkladačský plán, zákres jednotlivých dílů dlažby nebo obkladu a jejich vzájemné polohy. Velikost spár je přitom v milimetrech, dílů je mnoho a leží třeba i vysoko nad zemí. Zkoumali…
V jednom z předchozích článků Porovnání přesnosti zaměření stavby a interiéru různými metodami jsem rozebíral jednotlivé výhody a nevýhody moderních i klasických postupů při zaměřování staveb a interiérů. Dnešním textem na toto téma ještě navážu a možná v budoucnu vznikne i celý seriál těchto blogově laděných článků. Tato problematika je totiž nesmírně fascinující a málokdo…
Poslední dobou děláme hodně nabídek a je mnoho takových, kdy zákazník ani neodpoví ano–ne. Je to kvůli ceně, která v jeho očích překročila jakousi kritickou hranici? Možná. Ovšem nejde dělat zázraky a i geodetické zaměření na základě 3D skenování něco stojí. Spolehlivý automat neexistuje. Zpracování 2D výkresu trvá dobu závislou na složitosti objektu, požadavcích objednatele…
Ono to z ručního měření délek při pečlivém provedení docela sedí – jen se nepozná, kde jsou možná kritická místa. Na obrázcích je výsledek jedné naší zkoušky – kolega projektant zaměřil krov kostela klasicky laserovým pásmem a výsledek vypadal velmi pěkně. Po čase jsme se do stejného krovu dostali i s ručním scannerem a zaměřili…
Začátkem letošního roku se podařilo naskenovat a zakreslit dva celé rodinné domy a několik fasád. S provedeným stavebním zaměřením i s rychlostí jeho vypracování byli zákazníci spokojeni. Pokud máte zájem o rychlé podklady pro stavební projekty, teď zjara je vhodná doba pro objednávky. Také zbývá ještě pár týdnů, než olistění znemožní skenování parků a lesů….
